AGADIR

Vyhledávání:

osoby
akce
projekty
skladby

Agadir na facebooku:

Agadir na Instagramu:

Agadir na Wikipedii:

Kanál RSS:

Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Jsme členové
Sdružení Q

Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
3.142.96.146

Přístupy celkem: 40613960
Přístupy dnes: 11461

Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší

Star oek rad

Starý ořešák
Slyším skrze větve a je mi z těch slibů červivo. Jsem starý Ořešák, nejsem děd Vševěd. Ale něco vím a než mě porazí a udělají z mého kmene lavice a stůl, řeknu vám, slečny, tajemství. Vyberte si z těch nabídek, kterou chcete. Řeči se valí a řeky plynou. Vítr si píská a láme haluze. Tak bylo, je a bude.
Máte svou hlavu a ta je do větru a potřebuje zachytit. Zachytí o korunu, koruna hlavu pěkně zformuje. Budete královnami a budete mít rozum v kruhu. Každému, co chce. Moje koruna není z ryzího zlata, je plná mízy a ta se obnovuje.
Nejsem tak hloupý, abych se vydával za krále. Nejsem tak prázdný, abych tvrdil, že kdejaká veverka je moje dílo. Nejsem ani tak pyšný, abych si myslel, že moje ořechy udělají z ošatky hodovní korýtko. Tak tedy:
Ať vymyslíš, co vymyslíš, spěchej pomalu. Cesta je dlouhá a má své krtince. První rada zní: nekopej do nich, zbortíš někomu trůnní sál. Druhá rada zní: nepřekračuj tři překřížená stébla bez zvážení. Je to totiž směrovka a kdo není zahleděný sám do sebe, ví, co znamená. A třetí rada: putovní hůl má nejen dva konce, ale i dva začátky. Ale to je dnes jasné i turecké rohoži. Tak se mějte, slečny Popelavé, Popelírové, Popelovičové i jinak zapopelené. Vykročte s plnou nádrží a cestou zajděte aspoň občas do jetele. Pro čtyřlístek? Ale co vás napadá! To bych vám radil jako za mlada. Mé staré zuby kously do štěstí a poznaly, že je to blaf. Tak se mou řečí, slečinko první, druhá, třeba stotisící, neotrav. Já s žádnou nemohu, ale mám ještě jednu radu. Skloňte se a pošimrejte mi kořeny. Svědí je přesně to, co každého: bez nich to nejde, ale hlína na nich píše jinou kroniku.
Myslíš, že odevzdaně mlčí? Ale ne! zvolily jenom jinou taktiku. A ta se obejde i bez křiku.
Jak příběh skončí? Všelijak, jak známo. Ořešák dostane od médií vynadáno. Ale ne, dostane nabídku a bude nad ní tři sta roků dumat: Zda by měl nechat svoje listy pozlatit či pochromovat.
Počasí totiž bude nejisté.

Zpět